Jsme prarodiči

Komentoval(a): 0 Člen   Prohlédnout komentáře

Shrnutí článku

A být babičkou nebo dědečkem – co může být krásnější? Není to snad zábava ukazovat fotky nejroztomilejších dětí na světě nebo slavit narozeniny a svátky a sledovat nesčetně fotbalových zápasů a klavírních přehrávek? Pokud máte to štěstí a jste prarodič nebo v blízké době budete, pak pravděpodobně víte nebo zjistíte, že vaše role nepřináší jen poctu a potěšení, ale také zodpovědnost. Zde je několik tipů, které vám pomohou vytvořit a udržovat pozitivní, láskyplný vztah se svými dětmi a jejich dětmi.

Ujasněte si svou roli

Stará se o dítě především maminka a / nebo tatínek a vás příležitostně požádají o hlídání dítěte v sobotu večer? Nebo budete zapojen do každodenního koloběhu, například tak že se budete o dítě starat po škole několik dnů v týdnu? Jasné stanovení toho, co se od vás očekává, pokud se jedná o čas, péči nebo finance, pomůže všem hned od počátku vyjasnit situaci.

Ať je vaše situace jakákoli, pokud není oboustranně prospěšná, je pravděpodobné, že nebude dlouhodobě fungovat. Snažte se o vzájemnou a upřímnou komunikaci, aby tak byly uspokojeny vaše potřeby i přání rodičů a vnoučat. Když například řeknete své dceři či synovi, že vyzvedávání vnoučat třikrát týdně ze školy je pro vás opravdu potěšením, ale že zbylá odpoledne potřebujete k vyřízení vlastních pochůzek a návštěv přátel, jasně popíšete, co si přejete dělat a proč, a současně stanovíte hranice své „dostupnosti“. Klíčová je právě vzájemná úcta: očekává se, že všichni reagují promptně, že dohody se nemění a že jsou stanovena a dohodnuta kázeňská pravidla, očekávání a stravování.

Ptejte se

Nesnažte se sami vyvozovat, co se od vás ve vaší „dozorčí“ roli očekává. Místo toho se ptejte či iniciujte debatu: mám připravovat a podávat večeři, koupat děti ... nebo si s nimi jen hrát, dokud si je maminka či tatínek po práci nevyzvednou? Pokud nechcete některé činnosti dělat, na rovinu to řekněte. Pokud například nechcete používat jako trest za špatné chování omezení volného času, povězte to, ale pak také popište, co jste ochotní dělat (například zákaz sledování televize), pokud čtyřleté dítě neustále odmlouvá a vy z toho musíte vyvodit důsledky. Je snazší být aktivní a svěřit se se svými starostmi dřív, než se vymknou z rukou tak, že budete jednat instinktivně a doufat, že maminka či tatínek vaše jednání přijmou.

Zkuste příliš nesoudit

Je samozřejmé, že se občas se svými dětmi ve věcech, týkajících se vnoučat a jejich výchovy, neshodnete. Když k tomu dojde, proberte to, nestavte se do defenzívy a uvědomte si, že prvořadé je bezpečí vnoučat. Ačkoli budou někdy vaše názory považovány za „zastaralé“ a pocházející z jiné generace, budou vaše děti pravděpodobně vaše rozhodnutí respektovat, pokud budete spravedliví, důslední a povíte jim o svých starostech a řešeních. Jestliže se dohodnete, že máte být spíše „poslem“ než přísným vyžadovatelem kázně (předáte pokaždé rodičům seznam prohřešků a řešení ponecháte na nich), zkuste to tak. Přijímejte otevřeně rodičovské nápady a nesnažte se je soudit. Hlavní odpovědnost je nakonec na nich.

Prarodičem na plný úvazek

Pokud se chcete ujmout role hlavního pečovatele o vnoučata, blahopřejeme vám k vaší laskavosti, velkorysosti a energii! Ale po pravdě řečeno, je třeba mít na paměti několik věcí. Dětská lékařská péče a bezpečnostní standardy se od doby, kdy byly vaše vlastní děti malé, změnily a je důležité, abyste se neustále s novými poznatky seznamovali. Ačkoli půjde o druhé kolo „rodičovství“, tentokrát to bude jiné – budete starší a bude vás trochu (a možná víc než trochu) víc bolet tělo, než předtím. Na druhou stranu jste se však už u svých dětí naučili, co je při výchově důležité, a nyní máte možnost to u vnoučat zdokonalit. Vždy si nechejte nějaký čas pro sebe, důvěřujte svým rodičovským instinktům a uvědomte si, jak jste v životě těch maličkých důležití!

Zpět na začátek