Pět tipů, aby si vaše domácí zvíře a dítě spolu hezky hráli

Pět tipů, aby si vaše domácí zvíře a dítě spolu hezky hráli

Suzanne Dixon

Je složité reagovat na to, když dítě ublíží domácímu mazlíčkovi. My dospělí víme, že to není správné, ale malé dítě to tak nevnímá.

1. Řiďte se věkem dítěte


Dítě do 2 let zachází agresivně s domácím mazlíčkem většinou proto, že je dychtivé zvíře poznat, hrát si s ním a vyvolat jeho reakci.

Děti v tomto věku nechápou nebo si nepamatují pojmy jako „Buď na něj hodný“ nebo „Hezky ho pohlaď“. Ukažte dítěti, jak se ke zvířeti hezky chovat, ale nevěřte, že se tato lekce ujme. Děti v tomto věku nechápou pojem krutosti, a tak buďte raději ve střehu a snažte se zabránit jeho příliš divokým hrám se zvířaty.

2. Buďte ostražití


Pro dítě v tomto věku není nový domácí mazlíček většinou žádným přínosem, takže pokud již nějaké zvíře nemáte, odložte jeho pořízení na pozdější dobu.

Jestliže máte doma nějakého domácího mazlíčka ještě před narozením dítěte nebo zvíře patří sourozenci, neočekávejte, že by se děcko dalo příliš poučit, a spíš přepokládejte dosti agresivní zvědavost. Malá zvířata, jako křečci, králíci nebo koťátka jsou hezká na pohled, ale rozhodně by je nemělo chovat batole! Aby nedošlo k poranění dítěte ani zvířete, mějte malá zvířátka v kleci.

3. Žárlivost


Důvodem pro tuto agresivitu bývá žárlivost. Někdy může domácí mazlíček nebo velmi malé děcko žárlit, když dospělý věnuje pozornost tomu druhému. Přesto, že jim dokazujete lásku, závist se někdy nevyhnutelně projeví. Buďte proto na pozoru, protože i běžně poslušná zvířata mohou s batolaty na sebe vzájemně vystartovat!

4. Naučte dítě, jak se chovat ke zvířatům


Děti starší než 2 nebo 3 roky se už mohou naučit, jak se správně chovat ke zvířatům, ale stále nechápou, co zvířata cítí. Budou chápat, co si s nimi hrát, ale ne jak. V tomto věku dítě rozumí tomu, když se řekne: „Hoď mu míček a řekni přines!“, ale nemusí chápat pojmy, jako „Buď na něj hodný“ nebo „Chovej se k němu hezky“.

V tomto věku je lépe dětem spíše ukazovat než říkat, co má dělat, a dítě se naučí a pochopí, jak se ke zvířeti chovat. Neúmyslné ubližování může být součástí procesu učení, ale vyžaduje od rodičů, aby dítě učili jak správně zacházet se zvířaty v konkrétních případech.

5. Dávejte pozor, zda dítě zvířeti neubližuje úmyslně


Jiná věc je, když dítě starší než 3 roky, které chápe, co to je chovat se hezky ke zvířatům, jim přesto úmyslně ubližuje. Takové dítě může být zlostné a zlost si vybíjet na zvířeti.

Zaměřte se na to, co vám svým chováním naznačuje. Někdy je takovéto chování reakcí na stres, změnu v domácím prostředí nebo blížící se velkou událost. Povídejte si s dítětem o jeho problémech a zkuste zjistit, z čeho případně vyplývají. A jako vždy v těchto případech, neváhejte a poraďte se s lékařem či jiným odborníkem o tom, co může být příčinou agrese dítěte.

Mohlo by se vám líbit: