Jak se vypořádat s narušeným spánkem

Přerušovaný spánek – O co se jedná? Nejspíš si říkáte, že spánek je přece instinkt a ne dovednost. Vždyť přichází přirozeně a nemusíme o tom vůbec přemýšlet. V tomto věku se však musí dítě naučit přecházet bez potíží z lehkého spánku (aktivní, kdy se zdají sny) do hlubokého. To je důvodem, proč se miminka v noci v pravidelných intervalech vrtí a vydávají zvuky. Při přechodu z jednoho stavu do druhého jsou napůl vzhůru. Takže než v noci vyskočíte z postele k miminku, ubezpečte se, že je opravdu vzhůru a potřebuje vás.

ČASTÁ PROBOUZENÍ Spánek máte možná spojený s tichem a klidem, ale noci vašeho děťátka jsou jiné než ty vaše. Novorozeňata se přirozeně probouzejí po pár hodinách z několika důvodů. Na prvním místě je samozřejmě hlad, ale není vždy důvodem ke všemu běhání a vstávání, které budete muset vytrpět. V tomto věku se u miminka musí ještě rozvinout schopnost přecházet plynule mezi stavem lehkého spánku a hlubokého spánku. Na rozdíl od starších dětí a dospělých také tráví velkou část doby spánku lehkým, aktivním spánkem se sny, díky němuž sebou škube, vydává zvuky, zabrečí, nebo dokonce otevírá a zavírá oči. Často to tedy vypadá, že je vzhůru právě ve fázi, kdy se chystá znovu vstoupit do hlubší fáze spánku. Mnozí rodiče vyskakují z postele při prvním zavrtění miminka. To nedělejte! Počkejte, až se miminko opravdu probudí a opravdu potřebuje pozornost, abyste nereagovali na přerušení spánku. Je to právě často zásah rodičů, který dítě úplně probudí. Bez něj by miminko dál přirozeně přešlo od polo-probuzení v hlubší spánek.

CO DĚLAT A NEDĚLAT Takže až se budete příště hádat s partnerem, na kom je řada vyrazit do dětského pokoje ve dvě ráno, přesvědčte se, že to je opravdu nutné. Když pokaždé, když dítě vydá sebemenší zvuk, přispěcháte k jeho postýlce, naučí se jen to, že nemůže samo přejít z jedné fáze spánku do druhé. Když se probudí pěkně vyspinkané, netahejte ho z postýlky hned, jak otevře oči. Zvykejte ho, ať si chvilku pohraje a raduje se z probuzení v postýlce. A když už musíte k postýlce v noci jít, snažte se návštěvu neprotahovat. Když se přesvědčíte, že děťátko opravdu nepotřebuje nakrmit nebo vyměnit plenku, neberte ho do náruče. Zkuste ho znovu uspat hlazením po hlavičce nebo konejšivým šeptáním a odejděte od něj, jakmile se utiší. Dejte děťátku možnost rozvinout důležitou schopnost usnout bez pomoci druhých.